„Vím, že je to nevyhnutelné, ale nechci se sbalit a odejít s vědomím, že už se nikdy nevrátím.“ Slova pacientky mě velmi zasáhla. Chtěla být doma. Přála jsem si, abychom jí mohli pomoci, aby to její rodina zvládla, ale nestačilo to.
Po několika týdnech se sbalila na poslední cestu. Aby ulevila rodině, aby s ní neměli starost, aby se konečně mohla vyspat a mohla přestat bojovat s tím, co musí přijít.
Skláním se před její statečností a odvahou čelit i té poslední nejtěžší výzvě jejího života a přeji si, abychom v sobě našli také tolik síly před výzvami, které nám život nabízí, dokud ještě máme čas….